Rubrika: Aktivity

V rámci projektu monitorujeme hlavaté vrby na území jižní Moravy, v Jihomoravském a Zlínském kraji, a na území západního Slovenska, v Trenčianském a Trnavském kraji. Cílem monitorování je zjistit výskyt a stav hlavatých vrb v těchto oblastech. Nabyté informace jsou důležitým vodítkem při rozhodování o péči na konkrétních lowkalitách, protože ukazují, kde je stav vrb vyhovující a kde je naopak potřeba přistoupit k zásahu, k ořezání vrb. V místech, kde je hlavatých vrb málo je navíc vhodné přistoupi k výsadbě vrb mladých. Pravidelné ořezávání vrb ale i jejich dosadba jsou nezbytné k udržení dobrého stavu stanovišť do budoucna a ke zlepšení podmínek pro druhy vázané na staré stromy, např. pro dutinového specialistu páchníka hnědého.

V rámci monitorování vrb vznikla přehledná mapa hlavatých vrb a vrboven, která je volně přístupná ZDE.

Proběhla rovněž informační kampaň „Na hlavu“, jejímž cílem bylo informovat veřejnost o problematice úbytku vrb a vhodnosti pollardingu, tj. ořezávání na hlavu, jako způsobu péče o hlavaté vrby a staré stromy obecně. Webové stránky kampaně Na hlavu jsou ZDE.

Během projektu jsme za pomoci dobrovolníků ořezávali hlavaté vrby. Ořezali jsme vrby u Lednice, Úval, Přísnotic, Nejdku, Rohatce, Podivína, Petrova, Vojkovic a Opatovic. Na slovenském projektovém území jsme realizovali společný řez vrb v obcích Rohov a Rybky a na Sĺňave u města Piešťany.

Celkem bylo ořezáno 1074 stromů. V České republice se jednalo o 571 stromů, na Slovensku pak o 503 stromů. Přednostně byly vybírány stromy mohutné, kde dlouhodobě ořez neprobíhal a hrozil tedy jejich rozpad nebo stromy na lokalitách s výskytem páchníka hnědého. Počet ořezaných hlav byl tedy řádově vyšší, jednalo se o  914 hlav v ČR, respektive  843 hlav v SR.

Potápače veľké (Mergus merganser, morčák velký) hniezdia najčastejšie v dutinách stromov vo výške do 15 m, zriedkavo v dutinách skalných stien, múrov, strmých svahov, výnimočne na budovách. S obľubou obsadzuje veľké búdky umiestnené pri vode (dokonca do 1 km od toku). Inštalácia búdok je vhodná najmä na miestach, kde potápače nemajú dostatok prirodzených dutín. Preferované búdky zvyknú potápače využívať opakovane aj niekoľko rokov.

Na strednom Považí bolo vyvesených do roku 2019 viac ako 30 búdok pre potápače veľké. Búdky majú rozmery 30x30x60 cm s vletovým otvorom 17×17 cm. Búdky sú vy­vesené na stromoch naklonených nad vodnú hla­dinu vo výške 12 – 20 m s vletovým otvorom smerom k rieke. Búdku sú pravdepodobne obsadzované, priamych dokladov o ich používaní je však málo. O ich využívaní ale svedčí narastajúca početnosť druhu na Považí ako aj fakt, že aj v rokoch, kedy prichádza jarná povodeň a je zaplavená značná časť inundácie, a teda sú vyplavené hniezda umiestnené nižšie napr. v kamennom obložení toku. Aj v rokoch s vysokým stavom vody sú pozorované samice s vodiacmi mláďatami, ktoré s vysokou pravdepodobnosťou využívajú na hniezdenie vyvesené búdky. Oveľa viac údajov o využívaní búdok je z napr. Kysúc. V rámci projektu bolo vyvesených 50 búdok pre potápače a ďalšie druhy, ktoré ich využívajú napr. kavka, sokol myšiar a pod., z toho predovšetkým 33 búdok na Považí a 10 búdok na Novomlynských nádržiach.

• 

V rámci projektu byly zakoupeny pozemky o rozloze 3,5 ha v katastrálním území obcí Dubňany a Hovorany. Pozemky slouží k vytvoření experimentální plochy k dlouhodobému ekologickému výzkumu. Na vykoupených plochách proběhl iniciační management,  odstranění akátů a příprava na vyznačení hranice pozemku, odstranění geograficky nepůvodních dřevin (javor jasanolistý), sečení ruderalizovaných ploch, likvidace biomasy, sečení rákosin, odstranění náletu, ořez vybraných vrb a topolů „na hlavu“ a zalesnění části lesního pozemku duby a vrbami. Na realizaci iniciačního managementu se podílela Česká společnost ornitologická, která v blízkosti ploch vlastní dalších 9 ha porostů. Experimentální plocha poslouží k výzkumu schopnosti obrážení vrb, tvorby dutin a ke sledování sukcese společenstev hmyzu na hlavatých vrbách.

Přirozenými hnízdišti břehule říční (Riparia riparia) jsou strmé říční břehy obnovované povodněmi. Ve stěnách břehů si břehule vyhrabávají hnízdní nory. Takových stěn je ale v současnosti nedostatek zejména kvůli regulaci řek. V rámci projektu jsme proto vytvořili i hnízdní příležitosti pro břehule.

Na české straně byly za pomoci dobrovolníků upraveny hnízdní stěny v těchto katastrálních územích: Milotice u Kyjova, Vlkoš u Kyjova, Pánov u Hodonína, Podivín, Němčice u Ivančic a Mělčany. Na úpravy rozsáhlejších a obtížně přístupných hnízdních stěn byly práce realizovány pomocí velkého bagru. Jednalo se o devět stěn v k. ú. Pouzdřany (tři stěny), Mikulov, Hustopeče u Brna, Čučice, Ořechov a Kostelec u Kyjova.
Před hnízdní sezónou v roce 2019 bylo upravených 13 stěn, z nichž 11 bylo obsazených. Hnízdilo tu dohromady min 951 hnízdních párů břehule říční a min. 151 hnízdních párů vlhy pestré. Jedná se o podstatnou část jihomoravské populace těchto druhů.